Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Milá paní Voříšková, s radostí jsem se podíval na Vaše opravdu pěkné, citlivé fotografie. A podobné je to také s Vaším přemýšlením a psaním. Nemusím úplně se vším souznít a možná některé věci vidím malinko jinak. Velice například oceňuji, že se papež František setkal s tou mladou dívkou ze Švédska, (jíž leží na srdci stav přírody na naší planetě a chce pro to něco dělat). Jsem rád, že se mladí lidé zajímají o tyto věci protože jsou to oni, kdo budou žít v takovém světě, jaký jim naše generace zanechá. Je lépe neuzavírat se před nimi a nezahánět je kamsi do koutku.

A co se týče vztahu k Rusku, vnímám to podobně jako pan Vodvářka níže. (Kdybych uvedl příklady hodně přitažené za vlasy, určitě bych se děsil Slovenska, kdyby tam lidé měli doma portréty Tisa a klaněli se jim. Nebo Itálie, kdyby tam měli málem v každém městě pomníky Mussoliniho a doma v kuchyni jeho "svaté obrázky". Ale úplně si iluze nedělám, sem-tam má někdo možná doma portréty milovaných vůdců, ale je to bizarní marginálie, ne obecně rozšířený zvyk)

Děkuji Vám velice třeba za zmínku o křesťanech a Velikonocích. Jistě, jsou to dny, kdy se hodně mluví o Vzkříšení. Patří to k velikonočním svátkům, je to jejich středobod. Ale máte pravdu, že mluvit nestačí. Připomnělo mi to šťouchnutí jednoho myslitele před více než sto lety. Říkal, že mu "křesťané připadají málo vykoupení"

Co se týče zmiňované krize důvěry, domnívám se, že je to ve skutečnosti krize víry. Protože od víry, od srdcem a praktickým životem uchopeného vzkříšení se může ve společnosti znovu rodit důvěra.

Jako beznadějně nenapravitelný sluníčkář Vám moc děkuji za krásné velikonoční přání a rád je opětuji. Přeji Vám vše dobré.

3 0
možnosti
Foto

Milý pane Trizuljaku, přečíst si od Vás, mým vkusem mistra svého oboru z největších, že mé fotografie jsou citlivé, to už je pro mě přání dobrého nadosmrti, usadilo se mi do buněk hřejivým pohlazením. Samozřejmě, že fotím jen proto, abych zastavila ty prchající okamžiky, když mé city přetékají a chce se mi vděčností a blahem ze života křičet, protože máte pravdu: "... od víry, od srdcem a praktickým životem uchopeného vzkříšení se může ve společnosti znovu rodit důvěra...". Proto věřím, že také cítíte, že nechci umlčovat žádné mladé (jsem šťastná babička čtyř vnoučat), jen potřebuji pro své čisté svědomí všechny dospělé podporovat v uvědomění si jejich zodpovědnosti za SVŮJ život (za svou příkladnou šlechetnost a zodpovědnosti i při vedení svých dětí), že nikdo z nás nechce podporovat tu populistickou tendenci "my jsme to zvorali, tak si to mladí zaři'dte po svém, dáme vám volební právo od narození...". Pochvalu proto nikdy nečekám ani za fotky. Ta Vaše je ale pro mě významnou podporou ve vědomí cíle - že nejdůležitější v životě každého člověka je jeho cit lidskosti, možná oživení aktivity pravé mozkové hemisféry. Nepochybuji, že navzdory nadsazenému nadpisu spolucítíme, že nenapravitelným sluníčkářem je ve svém nejhlubším potenciálu každý z nás. Já se "k nim" hlásím a Vám děkuji vřele V.

0 0
možnosti
Foto

Paní Marie, mohu snad jen poděkovat za článek a popřát Vám krásné Velikonoce.R^R^R^

0 0
možnosti
Foto

Děkuji Vám ráda a srdečně, vážený pane Vrbo, za silné přání, s úctou v duchu citátu Marka Aurélia V.

0 0
možnosti
Foto

Milá paní doktorko, jednak díky za Váš blog, který svědčí pro to, že jste kromobyčejně silná žena.

K mému podílu na Vašem blogu: Nadpis nad tím mým byl samozřejmě jistá nadsázka. Každý máme - stejně jako Vy - dobré i špatné zkušenosti s lidmi kteréhokoliv národa. Znám několik Rusů, kteří jsou neuvěřitelně inteligentní lidé. Ti mi po nějaké době v rozhovoru sdělili, jak se stydí za to, co se u nich děje, jak nesli okupaci ČSSR atd.

Nicméně - i Vaše zkušenost s tou rodinou a obrázkem Brežněva je přesně to, o čem píšu. Ta rodina je jistě velmi soudržná, pevná a "Krepkaja". Nicméně nejspíše nevědí(nebo možná vědí, což by bylo ještě horší), že jejich idol (za něhož měl levný chleba) znásilnil jeden takový malý nepatrný národ kdesi daleko od jejich domova. Oni to nejspíše budou brát jako "internacionální pomoc" a o další podrobnosti se už nebudou zabývat. Přesně tento typ lidí může na jiném místě zbožňovat Stalina, protože on přece vyhrál válku. (zase bez dalších podrobností okolo, kdo třeba způsobil obrovské ztráty v armádě, kdo nechal hladem umučit Ukrajince). U nás by to mohlo být třeba s Gottwaldem, protože za něj se u nás budoval těžký průmysl a byla práce, že.

Snažím se vidět na světě to dobré, ale současně vím, že žádná věc z jednoho úhlu pohledu nebývá dobře poznatelná.

Mějte se krásně, jak jen umíte.

4 0
možnosti
Foto

Vážený pane doktore, dovoluji si dovozovat, že nejsme v neshodě, jen se vyjadřujeme z různých úhlů pohledu. Vy píšete nesmírně zajímavě a podněcujete čtenáře k dalšímu přemýšlení, s úctou a obdivem i já Vaše články ráda čtu. Já se jen snažím svým psaním opakovaně odkrývat praxí nabyté životní zkušenosti, že každé myšlence předchází emoce, resp. cit člověka, a tomu vjem, případně instinkt a to se mainstreamem (chci věřit, že náhodou) přehlíží. Můj život a kontakt se stovkami klientů mě donutil poznat, že právě emoce, čištá lidská citlivost a humanita jsou tím, o co se (nyní fatálně) hraje, a co ze světa lidí nekompromisně mizí. Snad se shodneme, že jedinečné myšlení a rozhodování každého člověka je odpovídající úrovni jeho vntřní zralosti, především emoční. Celé roky toužím potkat odborníka (já jím jistě nejsem), který by byl jako klinicky zkušený neurolog ochoten jednoduše buď vyvrátit, nebo dát do souvislostí výsledky mého bádání, zcela jednotné u všech lidí, se kterými jsem pracovala, že prožtkem vlastních záporných emocí a bolesti (jako tělesných dějů bez analýz a hodnocení) každý člověk spontánně spěje ke šlechetnosti, k čilosti, radosti a vděčnosti za život. Kdybych se někdy mohla podřídit Vašemu programu, a požádat Vás o kratičkou konzultaci, byla bych přešťastná. Mám totiž zkušenosti, že snažení vidět to dobré v člověku záporné emoce neeliminuje, žel často spíš naopak a podle toho se náš svět vyvíjí. Velice si Vás vážím a děkuji za všeV.

0 0
možnosti

Marie, mnohokrát děkuji za Váš blog! ♡

1 0
možnosti
Foto

Já děkuji za Vaši podporu a zdravím srdečně, milá Jano. Zase někdy ? :-)

0 0
možnosti
Foto

Jednak dík za přání a opětuji a pak mi nedá, abych nevyslovila úžas, nad krásnými fotografiemi, jste šťastný člověk, když Vás tohle všechno obklopuje.R^

2 0
možnosti
Foto

Děkuji Vám za komentář, vážená paní Šindelrová. Prosím věřte, že přesně proto píšu své články, aby lidé uvěřili, že svůj úžas můžou žít nad zázraky, které oni sami vytváří, když věří a nevzdávají se lehce. Není to tak dávno, co jsem po těžké plicní nemoci, téměř bez prostředků, čerstvě rozvedená s dvěma malými syny odcházela z nájemního bytu stiženého omítkovou plísní. Po dovršení bolesti si začneme svého života vážit a místo cizích lží, jdeme statečně a citlivě za svým snem. Kdyby mi tehdy někdo řekl, jak budu za patnáct let žít, byla bych si jistá, že se zbláznil. Teď už, aniž bych kdy v životě byla organizovaná v nějké církvi mám vyzkoušeno, že platí : Matouš 7:7-8 B21 : Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče bude otveřeno. " Moc Vám přeju krásný život V.

5 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS