Skutečně nádhera, dlouho jsem tady nečetl něco s čím bezvýhradně souhlasím. Mám kluka, borderáka a stará se o mé zdraví, zejména jeho hyperaktivitou, večer jsem zmlácenej jak otep obilí po těch desítkách km a minut fotbálku atd. ale druhej den se už těším na jeho jasný pohled, který říká : ,, Tak to dědku sbal a jdeme". Vaše fenečka byla asi skvělá a ten popisek jejich setkání a moudrost najitelky vlčačky, to sedí. Jinak mi vodítko neznáme,jen na silnici, a to teda táhne,lump.

Pane Korecký, krása ! Svým komentářem jste mě dojal, jak mi rozumíte. Oživly ve mně vzpomínky, kolikrát bych se bývala raději svalila k filmu, ale Andulka chtěla ven, tak to se muselo. Nesmutním za ní, na její odchod jsem se připravovala laskavě čtyři roky, od svého osmého už neměla žádné sourozence, dobrmani jsou přešlechtění. Ale teprve když tu není, zvláště v Praze v noci, mě občas napadne, že bych ráda prošla vinohradské parky, ale řeknu si - bez psa ? Ne, to je blbý. - a zůstanu líná. Těším, že budu zase běhat se štěnětem. Přeji Vám sílu užívat si přítomný okamžik dosyta a za srdečný komentář děkuji.

Jen poznámka...Jsem rodilej z Vinohrad a jako malý kluk jsem prošel všcehny parky, Grebovkou počínaje,přes Folimanku a Riegrovy sady konče. Teď už jsem na chalupě v Křivoklátských lesích a do Prahy jen občas, krásný den.